V souÄasné dobÄ› naprostá vÄ›tÅ¡ina zemí používá gregoriánský kalendář. Ta naÅ¡e není výjimkou. Jednou ze zvláštností, které v nÄ›m najdeme, je mÄ›síc únor. Ten má 28 dní, avÅ¡ak jednou za ÄtyÅ™i roky se tento poÄet zvýší na 29. Tomu se říká pÅ™estupný rok a v koneÄném důsledku to znamená, že onen rok nebude mít 365 ale 366 dní.

 

To se může zdát zvláštní, a navíc také matoucí. Pro vÄ›tÅ¡inu lidí je obtížné si pamatovat, kdy vlastnÄ› pÅ™estupný rok nastává. PÅ™itom je to důležité, neboÅ¥ tento den navíc také mÄ›ní další vÄ›ci, nejen kalendář. Proto je pochopitelné, že chceme vÄ›dÄ›t, proÄ byl vlastnÄ› tento systém zaveden.

 

 

Abychom to pochopili, je potÅ™eba si uvÄ›domit, že jeden rok odpovídá jednomu obÄ›hu naší planety okolo Slunce. To je pomÄ›rnÄ› snadno pochopitelné, avÅ¡ak je tu háÄek. Onen obÄ›h totiž netrvá pÅ™esnÄ› 365 dní, nýbrž 365 a Ätvrt dne. A je to právÄ› ona Ätvrtina dne, která nám jednou za rok pÅ™idá den navíc.

 

SamozÅ™ejmÄ› se můžeme ptát, zda je nÄ›co takového skuteÄnÄ› nezbytné. Opravdu jej potÅ™ebujeme? Ukazuje se, že ano. Pokud bychom jej totiž nemÄ›li, pÅ™icházeli bychom tak v podstatÄ› o jeden den jednou za ÄtyÅ™i roky. To by sice ze zaÄátku nevadilo, postupnÄ› by to vÅ¡ak pÅ™inášelo mnohem vÄ›tší zmatek, kdy by například prosinec zaÄal pÅ™ipadat na polovinu léta.

 

 

PrávÄ› z důvodu, aby byl skuteÄnÄ› zachován rok jako doba obÄ›hu naší planety okolo své hvÄ›zdy, byl stanoven pÅ™estupný den. A únor byl vybrán proto, že je to prostÄ› a jednoduÅ¡e nejkratší mÄ›síc v roce.

 

A co lidé, kteří se 29. února narodili? Ne, tito skuteÄnÄ› neslaví narozeniny jednou za ÄtyÅ™i roky. Namísto toho je, pokud není pÅ™estupný rok, slaví 28., tedy poslední únorový den. Není tedy tÅ™eba se obávat, že o Ätvrtinu svých narozenin pÅ™ijdou.

 

Ukazuje se tedy, že bez pÅ™estupného roku se zkrátka a dobÅ™e neobejdeme. Budeme jej tedy mít i nadále, dokud se rotace naší planety nezpomalí Äi nezrychlí.